Pražský model průjezdné metropolitní železnice počítá s integrací regionálních tratí ze všech směrů do podzemního uzlu s centrální stanicí navázanou na současné hlavní nádraží. Masarykovo nádraží tím ztratí svou funkci a bude zrušeno včetně souvisejících ploch kolejí.
Řešené území leží na trojmezí Nového Města, Karlína a Žižkova. Kvůli železnici a magistrále tvoří bariéru pohybu a městskému životu. Zároveň je ale velmi dobře dopravně obslouženo - leží zde ústřední autobusové nádraží, prochází tudy tramvaj a dvě linky metra. V budoucnu přibudou dvě větve podzemní železnice.
Zelená osa propojuje přírodu Vítkova s centrem města a po celé délce na ni navazuje rozvětvená soustava veřejných prostorů. Autobusové nádraží je přesunuto do budovy pod magistrálu. Genia loci zachovává Negrelliho viadukt využitý jako promenáda a funkční kolej obsluhující železniční muzeum, od které se odvíjí estetika celého řešení parteru.
Korunou návrhu a zakončením osy území je lávka s vyhlídkou vpletená mezi pilíře železničního mostu.