Komunitní dům pro seniory

K budově bývalé školky, vybudované ve 30. letech 20. století, bude připojena kvádrovitá hmota novostavby, která bude jednopodlažním krčkem propojena s rekonstruovanou budovou z 60. let, která bude nově sloužit jako společenská místnost.

Fasáda historické budovy je pojata v abstrahovaném historizujícím pojetí a pískových barvách a s okny s bílým rámem, přístavba, spojovací krček a budova se společenskou místností jsou oproti tomu vyvedeny tmavou omítkou a mají okna s tmavě hnědým rámem.

Nové části tedy budou pohledově jasně odděleny od historické budovy, které tak dají prostor vyniknout a dominovat. Svými jednoduchými tvary a podřízeným postojem přístavba zapadne do architektonického i urbanistického rázu obce.

Komunitní dům se do ulice otevírá prostorným dvorem, ze kterého se vstupuje do jednotlivých budov a po schodech na zahradu. Dvůr bude rozdělen na plochu s bezbariérovým parkováním, záhon s trvalkami a plochu posezení před společenskou místností.

Výtahová šachta, která bude bezbariérově obsluhovat i půdní vestavbu, je navržena jako jednoduchý kvádr cihlově červené barvy, která při dálkových pohledech splyne se střešní krajinou vesnice, a nebude tak působit jako rušivý novotvar. Ke komunitnímu domu přísluší velká zahrada, která bude revitalizována a bude zde vybudován ovocný sad a dvě místa na posezení.

Urbanistická studie

Komunitní dům pro seniory bude umístěn u jižního okraje návsi, která je diferencovaná na zpevněnou plochu, vodní plochy (prostřední a dolní rybník) a zatravněnou plochu se vzrostlými stromy. Na návsi se nachází kaplička.

Přes náves lze dojít 300 metrů k trojici významných budov – obecnímu úřadu s poštou, obchodu s kulturním domem a hostinci, u nichž je situována také zastávka hromadné dopravy – autobusu místní linky Žerotín – Louny (okresní město, 10 minut cesty).

Na jih od návsi a od komunitního domu se nachází kostel s hřbitovem, kam lze dojít po travnaté cestě oddělené od komunikace vyvýšením a živým plotem. Z cesty odbočuje na druhou stranu jižní záhumení cesta, po které lze obloukem kolem horního rybníka rovněž dojít k obecnímu úřadu a ostatním stavbám s vybaveností.

Veřejné prostory v obci se dělí na dvě skupiny – náves a předprostory budov s funkční vybaveností. Zvláštním případem je pak kostel se hřbitovem, který je specifickým veřejným prostorem a který se nachází mimo jádro obce.

Půdorys obce Smolnice vypovídá o plánovitém založení ve 14. století. Původně přibližně obdélníková náves o úctyhodných rozměrech přibližně 300 × 150 metrů. Zhruba dvě třetiny návsi ale byly postupně zastavěny, což je poměrně běžný fenomén.

Po obvodu návsi se nachází vesměs domy na původních půdorysech a v tradičním tvarosloví, zhruba čtvrtina zbylého prostoru návsi zabírá zpevněná asfaltová plocha, dále se zde nachází dva rybníky (třetí zůstal odříznutý novější zástavbou návsi) a zbytek zabírá zatravnění s porostem listnatých stromů. Středobodem návsi je historizující kaplička.

Náves nabízí tedy poměrně příjemné prostředí a dostatek prostoru jak pro relaxaci, tak pro pořádání nejrůznějších akcí. Jelikož se na ní ale nenachází vůbec žádná funkční vybavenost, je její využití určeno omezeno právě jen na nárazové společenské akce a individuální relaxaci. Ta je ale pravděpodobně omezena na nejatraktivnější část návsi, tedy její střed kolem kapličky a prostředního rybníka, který je nejklidnější a nejvíce stíněný od dopravy.

Funkční vybavenost obce, tedy obecní úřad, pošta, zastávka hromadné dopravy, kulturní dům, obchod a hostinec leží nedaleko sebe zhruba uprostřed původní návsi, vlivem zástavby ale nyní zcela mimo stávající otevřený prostor návsi. Dochází proto k paradoxní situaci, kdy se život v obci odehrává podél krátkého úseku běžné ulice, zatímco opodál leží prázdné velkorysé veřejné prostory.

Obcí neprochází žádná větší komunikace, pouze spojnice s okolními malými obcemi a cesty z nich na nedalekou silnici Praha-Louny-Chomutov. Dopravní zátěž tedy v obci není problémem a všechny komunikace v obci lze bez problémů využívat i pro pohyb chodců a cyklistů.

Komunitní dům pro seniory bude umístěn na jižním okraji návsi, tedy stranou její nejvyužívanější části a na druhé straně návsi, než se nachází funkční vybavenost.

Kapacita komunitního domu bude deset bytů, lze tedy předpokládat bydlení minimálně 10 osob v důchodovém věku, pravděpodobně i více, počítat lze i s návštěvami rodiny a známých. Situování takového potenciálu osob do doposud prázdné a neživé části obce povede k aktivaci doposud nevyužívaných prostorů. Cesta z komunitního domu k funkční vybavenosti vede buď přes celou náves, nebo po jižní záhumení cestě přes nyní prakticky mrtvý veřejný prostor kolem horního rybníka.

Stávající nevyužívaný veřejný prostor bude aktivován už jen samotným pohybem osob, který povede k prostému oživení prostoru – lidé tudy budou procházet, zastaví se, posedí. Vzniknou nové využívané cesty přes obec, podél kterých se zvýší potenciál umístění další funkční vybavenosti a využití stávající.

Vznik nových cest a znovuvyužití stávajících prostorů pak může vést k jejich revitalizacím a doplněním o chybějící prvky potřebné infrastruktury jako chodníky a veřejné osvětlení a mobiliáře – lavičky, odpadkové koše, vývěsky apod.

Investice na vybudování komunitního domu pro seniory ve Smolnici je tak zároveň investicí do života obce, která povede k aktivaci stávajících veřejných prostorů, a tím k podpoření urbanistické situace obce.